Jak jsme Ani(ne)Mukali

Jedna z věcí, kterou o prázdninách dělám nejraději je to, že nepřemýšlím. Sen se stává skutečností, Le DADA de l'Enfant Terrible roste a můj koníček se stává mým zaměstnáním. Celý rok vymýšlím a tvořím umělecké aktivity pro děti a tak přiznávám, že o prázdninách ráda vypínám a nechávám se bavit. Zkrátka se s dětmi jen tak unáším aktivitami, které vymyslel a připravil někdo jiný a já už se jen vezu jako matka vítěz, která tahá báječnou zábavu z rukávu jako kouzelník kralíky z klobouku.

A tak jsme se také dostali k AniMuku, krabičce zábavného tvoření.Vybrala jsem pro holky krabičku se stínovým divadlem, které se nám náramně hodilo jako navazující aktivita návštěvy Galerie Marionety, o které se můžete dočíst zde.

Princip stínového divadla, Galerie Marionety

S holkama jsme v galerii nastudovaly, jak takové stínové divadlo vypadá, což samozřejmě vzbudilo okamžitý zájem o výrobu divadelní scény a loutek. A tu kde se vzal, tu se vzal, přesně v pravou chvíli: AniMuk!

Krabičku jsem s holkama otevírala za jejich hlasitého povyku a čekala, jestli holky samy pochopí, oč tu běží. Pochopily ihned a chuť se do tvoření pustit byla tak velká, že všechno ostatní muselo jít stranou. Původně jsem plánovala, že krabičku necháme na nějaký deštivý den, ale záhy jsem pochopila, že vytrvalý nátlak "Kdy? / Teď? / Už? /Kdy?..." zkrátka nemám šanci ustát.

Inu vytáhly jsme stoleček a židličky do stínu na zahrádku a pustily se do výroby loutek ke hře "Robinson Crusoe"

Tohle všechno v krabičce bylo

Malá si zamilovala postavu pejska

Pro hoky (hlavně pro Malou) je stříhání ještě nelehká záležitost. Vzhledem k tomu, že jsou loutky na průsvitné fólii, dají se stříhat i ve velmi hrubých obrysech. Malá se tak mohla zapojit i do vystřihování, z čehož měla ohromnou radost.

Holkám se moc líbilo, jak se loutky dají vyzdobit barevnými pauzáky. Okamžitě zkoušely, jak bude stínové divadlo fungovat (marně jsem jim vysvětlovala, že zvolily příliš silný světelný zdroj).

 10:30 dopoledne: loutky jsou hotové, čekáme na tmu. Oujé, den bude ještě dlouhý.

Stínové divadlo se sluníčkem.

Čekání na tmu bylo nedočkavě dlouhé. Holky ho naštestí proložily koupáním, zmrzlinou a odpoledním lenošením, které jsme využily k převyprávění příběhu Robinsona Crusoea. S blížícím se západem slunce jsme začaly připravovat divadelní scénu.

Rozhodly jsme se pro instalaci letní scény, ke které jsme využily náš dřevěný domeček na hraní.

Generálka ještě za světla

Hurá! Na divadlo padá tma.

Premiéra proběhla hladce a hra měla velkolepý úspěch.

AniMuk má od nás jedničku. Stínové divadlo nás zabavilo vlastně na celý den a zde je nutné poznamenat, že divadelní krabička (kromě spousty nápadů) obsahuje ještě dvě další stejně velké aktivity : prstové divadlo a výtvarné potřeby na výrobu vlastních loutek.

Co jsem na krabičce ocenila nejvíce: 

Krabička obsahuje všechen potřebný materiál. Nemusíte shánět vůbec nic: nůžky, kolíčky, tužka, baterka, kousky barevného papíru, lepenka, scénář... zkrátka vše, co potřebujete k tvoření a hraní, v krabičce najdete. S klidem se tak dá AniMuk rovnou přibalit do kufru na prázdniny. 

A nějaké mínus?

Snad jen to, že při představení na mně zase zbyla role vypravěče!